Nejde přitom o ojedinělý výkyv – horší růst či pokles, než je průměr EU, zaznamenala Česká republika již čtyři kvartály za sebou. Vyplývá to z analýzy aktuálních dat Eurostatu, kterou provedla poradenská společnost Moore Czech Republic.
Nejen Evropská unie jako celek, ale také Česká republika se ve druhém čtvrtletí vrátila k hospodářskému růstu. „Meziroční čtvrtletní růst o 7,8 % je na první pohled výrazný, je ale nutné si uvědomit, že základna loňského druhého čtvrtletí byla významně ovlivněna počátkem koronavirové pandemie. Nicméně tak tomu bylo prakticky ve všech evropských zemích, z nichž ČR vykázala v posledních třech měsících druhé nejnižší tempo hospodářského oživení,“ poukazuje partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Evropská unie zaznamenala za stejné období průměrný meziroční růst 13,2 %, přičemž hned deset zemí vykázalo růst dokonce dvouciferný. „Horší vývoj ekonomiky než je průměr EU vykazuje Česko od třetího čtvrtletí 2020. Ve druhém čtvrtletí již zmíněný pomalejší růst, v předchozích třech čtvrtletích zase výraznější meziroční kvartální pokles,“ upozorňuje Petr Kymlička a dodává, že data Eurostatu nejsou zatím úplná, protože chybí údaje ze 7 členských zemí EU – Estonska, Irska, Řecka, Chorvatska, Lucemburska, Malty a Slovinska. Nižší tempo růstu než průměr EU (1,9 %) vykázala česká ekonomika také v mezičtvrtletním srovnání, když vzrostla jen o 0,6 %, tedy jako čtvrtá nejpomalejší.
Dle analýzy Moore Czech Republic lze příčinu tohoto vývoje spatřovat zejména v diferencovaných dopadech koronavirové krize a ve způsobech jejího řešení. Významná závislost tuzemské ekonomiky na automobilovém průmyslu, který je postižen zásadním narušením dodavatelských řetězců, v kombinaci s růstem cen vstupů a dlouhodobým nedostatkem pracovních sil brzdí tempo jejího růstu.