Právě tento smluvní vztah kvůli flexibilitě často uzavírají matky samoživitelky či důchodci. Stávající desetitisícikorunový limit je platný od roku 2012, spotřebitelské ceny přitom od té doby vzrostly o 38 %. Navýšení bude motivovat zaměstnavatele zřizovat nová pracovní místa a zaměstnávat lidi na dílčí pracovní úvazky, řadě lidí navíc pomůže lépe zvládnout současný i očekávaný rychlý růst životních nákladů. Změna napomůže ke zvýšení flexibility pracovního trhu a částečnému řešení nedostatku zaměstnanců.
Při práci na dohodu o provedení práce (DPP), není pracující při podpisu prohlášení poplatníka u výdělku do 10 000 Kč povinen odvádět daň z příjmu ani zdravotní a sociální pojištění. K poslednímu zvýšení u tohoto limitu došlo v roce 2012, a to z 5 000 korun na stále platných 10 000 korun. Například průměrná hrubá měsíční mzda se od té doby zvýšila o 51 %, minimální mzda se za posledních deset let zvýšila dokonce o 103 %. V návaznosti na růst spotřebitelských cen se v nedávné době také zvyšovala peněžní hranice pro posuzování přestupků, respektive trestných činů. „Deset tisíc korun mělo před deseti lety mnohem vyšší hodnotu než dnes. Promítá se to v celé řadě oblastí, u dohod o provedení práce však nikoli. Proto by dávalo smysl zohlednit to i v případě zvýšení limitu, který určuje výjimku směrem k odvodům sociálního a zdravotního pojištění a srážkové daně,“ uvádí Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Zvýšení o 5 000 korun
Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic by zvýšení limitu ocenili zaměstnavatelé i skupiny obyvatel, pro které je tento typ pracovního vztahu určen. Jde o ty, kteří jsou pojištěni ze zákona, tedy studenti, důchodci či rodiče na mateřské. „S ohledem na nárůst inflace a mezd od roku 2012, tedy od doby, kdy je aplikován stávající limit pro zdanění srážkovou daní u dohod u provedení práce ve výši 10 000 korun, by současné ekonomické situaci odpovídala hodnota limitu ve výši okolo 15 000 korun. Zvýšení limitu vyvolá na straně zaměstnavatelů rozšíření nabídky pracovních míst na dílčí úvazky formou dohody o provedení práce,“ říká Radovan Hauk. Změna by navíc mohla alespoň částečně řešit i dlouhodobý problém pracovního trhu, jímž je nadbytek volných pracovních míst. „Z informací z naší členské základny vyplývá, že se využívání dohody o provedení práce v posledních letech mírně snižuje, protože limit je příliš nízký a přestává dávat ekonomický smysl. Dohody o provedení práce přitom vždy byly užitečným nástrojem, jak si přivydělat, a jak se postupně zapojovat do pracovního procesu, ať už šlo o mladé lidi během studia nebo matky, které se připravovaly na návrat do práce po rodičovské. Smysluplně nastavené dohody také umožňují zaměstnavatelům vykrývat výkyvy v poptávce a rychleji plnit zakázky, které mají na časově omezené období,“ doplňuje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory České republiky.
Čím dříve, tím lépe
Přestože se o zvýšení limitu hovoří ve vlnách několik posledních let, podle poradenské skupiny Moore Czech Republic dosud nebyla pro tuto systémovou změnu vhodnější doba. Dohody o provedení práce využívají senioři anebo matky samoživitelky, tedy zástupci skupin nejvíce ohrožených současným rychlým růstem spotřebitelských cen. „Zvýšení limitů by bylo významnou pomocí pro lidi, kteří na tuto dohodu pracují. Současně bude po zaměstnání formou DPP čím dál větší poptávka ze strany zaměstnanců, kteří budou z důvodu růstu životních nákladů nuceni hledat k hlavnímu pracovnímu poměru vedlejší úvazky,“ uzavírá Radovan Hauk s tím, že změna může alespoň částečně pomoci tuzemskému pracovnímu trhu.