Společnost Moore Global naznačila ve své analýze hlavní trendy roku 2024 v oblasti průmyslové výroby a distribuce. Jsou jimi umělá inteligence a pokročilé analytické nástroje, které nabízí nové příležitosti pro optimalizaci výroby a rozhodování založené na datech. Firmy se přitom musí vyrovnat s riziky spojenými s důvěrou v digitální technologie. Mezi další silné trendy patří repatriace výroby. „Ve světě, kde pandemie a geopolitická nestabilita odhalily slabiny dlouhých dodavatelských řetězců, se firmy obrací sále častěji k strategii repatriace výrobních kapacit. Tento krok, podpořený státními pobídkami a investicemi do technologií, signalizuje přechod od modelu 'just-in-time' k efektivnějšímu a odolnějšímu průmyslovému ekosystému,“ říká Marcela Hrdá, partnerka Moore Czech Republic.
V průmyslu a distribuci jsme svědky digitální transformace, která je přirovnávána ke čtvrté průmyslové revoluci. Poté, co do průmyslové výroby začala promlouvat umělá inteligence, však tato revoluce teprve skutečně odstartovala. Tempo inovací se v letošním roce ještě zrychlí.
Firmy si stále více uvědomují, jaký dopad mohou mít nástroje umělé inteligence na přesné předvídání chování zákazníků, predikci zásadních trendů, které jim dají náskok před konkurencí, a modelování alternativních scénářů firemních strategií. Navíc digitální nástroje potřebné k růstu a rozšiřování produkce nebyly nikdy dostupnější než dnes. Nezbytnou podmínkou jejich využití jsou však další výrazné investice.
„Společnosti, které vykazují nejvyšší výnosy při využití umělé inteligence ve své činnosti, využívají téměř třikrát častěji než ostatní firmy různé nástroje pro rozvoj technických dovedností a schopností všech svých zaměstnanců. Jejich manažerům je jasné, že budoucnost je nejen ve využití digitálních technologií, ale pro firmu z nich plyne přínos pouze tehdy, když jsou data dostupná v reálném čase a přístupná všem zaměstnancům - nejen lidem v IT odděleních,“ komentuje Mark Fagan z Moore Global.
Rub a líc moderních technologií
Správně využitá umělá inteligence může firmám zjednodušit stanovování klíčových ukazatelů výkonnosti a dělat správná obchodní rozhodnutí. Výkonné analytické nástroje a nástroje pro vizualizaci dat mohou kombinovat informace a statistiky z různých zdrojů a poskytnout tak lepší a rychlejší přehled lidem ve firmách, kteří na jejich základě dělají podnikatelská a obchodní rozhodnutí. To vede k přesnějšímu předvídání prodeje a lepší optimalizaci výroby.
Každá mince má však dvě strany. Manažeři, kteří vkládají důvěru v digitální technologie, musí mít stále na zřeteli, že tato důvěra nemůže být bezbřehá. Důvěryhodnost shromažďovaných dat a způsob jejich prezentace se stávají rozhodující. Pokud se konkrétní metriky, rozhodnutí či intepretace za využití umělé inteligence stanou opěrným bodem firemních rozhodnutí, musí být nutně stoprocentně přesné a ověřené.
Investice brzdí vysoká cena peněz
Zavádění nových systémů a datových strategií vyžaduje zdroje, čas a investice. Ani v případě umělé inteligence a dalších digitálních technologií neexistují žádné rychlé zkratky a levné zázraky na počkání. V době globálních ekonomických problémů jsou investiční rozpočty firem napjaté. Mimo jiné i proto, že současné úrokové sazby prodražují náklady na půjčky. A i když se hovoří o snižování úrokových sazeb, hrozba dalšího zpomalení globální ekonomiky nebo recese stále visí ve vzduchu.
„Efektivnější finanční řízení je důležité zejména pro společnosti, které jsou součástí dlouhých a složitých dodavatelských řetězců a jsou na nich závislé. Trhliny v globální pavučině výroby a distribuce způsobené pandemií se podařilo již téměř zacelit. Nicméně pokračující geografická nestabilita vytváří nové překážky,“ říká Marcela Hrdá.
„Zdá se, že výrobní model just-in-time, který dominoval světovému průmyslu po 40 let, se již vyčerpal a nebude dále možný. Například útoky na lodní dopravu v Rudém moři vedly ke čtyřnásobnému zvýšení nákladů na kontejnery a prodloužení dodacích lhůt o 10 dní,“ uvádí Mark Fagan z Moore Global.
Repatriace výroby
Ve velkých západních ekonomikách je novou realitou repatriace výrobních kapacit zpět na domácí trhy nebo hledání alternativ blíže k domovu. Například výdaje na rozšiřování výroby se v USA od konce roku 2021 do konce loňského roku zdvojnásobily, což bylo podpořeno velkými státními pobídkami na investice do infrastruktury a zaměstnanosti. Evropa reaguje vlastními pobídkami k výstavbě továren a jednotlivé země vytváří své dotační balíčky, aby nalákaly investice.
Dochází k významným posunům, pokud jde o umístění výroby. Tento trend urychluje otevírání nových továren v Evropě i USA, protože podniky se stále častěji rozhodují vyrábět produkty blíže spotřebitelům, kteří je budou kupovat.
„Poslední léta jednoznačně potvrdila, že není možné se spoléhat jenom na dovoz, byť by to znamenalo mít k dispozici zboží (někdy i služby) za nižší náklady. V kritických obdobích cena raketově roste a ekonomický prvek dovozu je potlačený. Současně platí, že každá země musí najít svoji míru ekonomické nezávislosti. K tomu moderní technologie ve výrobě značně pomohou,“ uzavírá Marcela Hrdá.