Většina Čechů by čtyřdenní pracovní týden uvítala. Výhody v něm vidí i firmy, nad jeho zavedením ale zatím neuvažují

Zkrácený pracovní týden by podle návrhu, který zazněl v poslanecké sněmovně, znamenal omezení na čtyři pracovní dny s cílem zkrátit pracovní dobu z 40 na 35 hodin. Z výsledků průzkumu zadaného poradenskou společností Moore Czech Republic vyplývá, že většině Čechů (60 %) by se taková pracovní doba líbila, a to i kdyby měli během čtyř dnů pracovat intenzivněji, aby si větší pracovní nasazení následně vynahradili třídenním víkendem. „Více než pětina dotázaných by ale kratší pracovní týden neuvítala. Důvodem je to, že si raději rozloží pracovní povinnosti do pěti dnů, které díky tomu mají klidnější. Čtyřdenní pracovní týden by tedy pro ně byl spíše stresující,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Návrh se zamlouvá i vedoucím pracovníkům

Druhá část výzkumu se soustředila pouze na vedoucí pracovníky malých a středních firem. Výsledky přitom ukázaly, že myšlenka čtyřdenního pracovního týdne má pozitivní odezvu i mezi nimi. Téměř dvě třetiny z nich se totiž domnívají, že by díky němu vzrostla produktivita i spokojenost zaměstnanců. Naopak více než pětina lidí na vedoucích pozicích se domnívá, že by tento krok firmám spíše uškodil. Zaměstnanci by podle nich nestihli odvést tolik práce, snížila by se výkonnost firem, a tedy i jejich výsledky. „Na otázku, zda uvažují o zavedení zkráceného pracovního týdne v příštích pěti letech, odpovědělo kladně jen třináct procent vedoucích pracovníků. Čtvrtina naopak odmítá, že by k tomu v jejich firmě někdy mohlo dojít, a polovina si není jistá,“ doplňuje Petr Kymlička.

Zaměstnanci by museli více pracovat

Výzkum mezi vedoucími pracovníky také zjišťoval, zda by v jejich firmě vůbec stačily čtyři dny ke splnění všech týdenních pracovních povinností. Pětina (19,4 %) se domnívá, že ano, a to i bez nutnosti zvýšení denní produktivity pracovníků. Podle třetiny dotázaných by to bylo možné jen v případě zvýšení denní produktivity. Další pětina deklaruje, že k odvedení veškeré práce je nutné nasazení po všech pět pracovních dnů. „Zhruba šestnáct procent vedoucích ovšem uvádí, že na práci v jejich firmě nestačí ani pět dnů. Do budoucna je ale nicméně pravděpodobné, že se pracovní doba bude zkracovat, a to díky vývoji technologií, automatizaci a robotizaci. Lidé se budou čím dál více soustředit spíše na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, kde je stroje nezastoupí,“ říká Petr Kymlička.

Evropané nejčastěji pracují 40 hodin týdně

V evropských zemích převládá model maximálně čtyřicetihodinové týdenní pracovní doby. Druhou nejčastější je pracovní doba s časovou dotací 48 hodin týdně, kterou využívá například Irsko, Island, Německo, Polsko či Velká Británie. Vůbec nejdelší pracovní dobu mají pracovníci v Lichtenštejnsku a Švýcarsku, a to maximálně 50 hodin týdně. Nejnižší (38 hodin týdně) mají naopak Francouzi, Dánové a Belgičané. „Čtyřdenní pracovní týden rozhodně nelze implementovat pro každou oblast průmyslu nebo všechny pracovní pozice. Obecně si to často nemohou dovolit subjekty, kde zaměstnanci musejí být pro zákazníky k dispozici,“ dodává Petr Kymlička.


*Průzkum se uskutečnil na vzorku 330 respondentů z běžné populace a 330 vedoucích pracovníků malých a středních firem.