Jedno volné místo stojí ekonomiku 1,7milionu.
Český trh práce dlouhodobě trápí tisíce neobsazených pozic. Úřad práce ČR evidoval ke konci května 2026 celkem 94 380 volných pracovních míst, sám ale upozorňuje, že jeho evidence „komplexně nepokrývá celý trh práce“. Skutečný počet dostupných míst je podle odhadů Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů dvojnásobný, tedy přibližně 190 tisíc. Propočty poradenské skupiny Moore Czech Republic uvádějí, že jedno neobsazené místo stojí veřejné rozpočty zhruba 465 tisíc korun ročně a celou ekonomiku okolo 1,7 milionu korun v nevytvořeném HDP. Jen u oficiálně evidovaných míst tak státu uniká 44 miliard korun ročně, při reálném odhadu trhu práce 88 miliard.
Podniky potřebují přes 3 % veškeré pracovní síly
Úřad práce ČR evidoval ke konci května 2026 celkem 94 380 volných pracovních míst. Současně ale ve své tiskové zprávě výslovně uvedl, že tato data „komplexně nepokrývají celý trh práce“ a že řada pozic se inzeruje a obsazuje přes další portály a sociální sítě. Hlášení volných míst je navíc pro zaměstnavatele dobrovolné. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) poptávají podniky násobně více pracovní síly, než kolik lze z veřejných zdrojů odvodit
„Oficiální statistika je užitečná, ale ukazuje jen oficiálně evidovanou část trhu. Poptávka po lidech je proto podstatně vyšší než oněch 94 tisíc. Podle našeho kvalifikovaného odhadu vycházející od informací našich členů se reálně jedná o dvojnásobek, tedy zhruba 190 tisíc míst,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
„Podle oficiální evidence firmy poptávají jen 1,7 % celkové pracovní síly, což by samo o sobě nenaznačovalo strukturální problém. Když ale započteme reálně volné pozice, poptávají firmy přes 3 % práceschopných obyvatel. A to už na strukturální problém ukazuje, zvláště když Úřad práce zároveň eviduje téměř 359 tisíc nezaměstnaných,“ doplňuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
Jedním neobsazeným místem přichází ekonomika o potenciál 1,7 milionu korun
Výpočet vychází z průměrné hrubé mzdy 50 282 Kč (údaj ČSÚ za 1. čtvrtletí 2026). Stát přitom z každého obsazeného místa inkasuje příjem hned ze dvou stran. Na straně zaměstnance jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění a o daň z příjmu, dohromady zhruba 27 800 Kč měsíčně, tedy kolem 330 tisíc korun ročně. Na straně zaměstnavatele pak pracovník vytváří přidanou hodnotu, z jejíhož zisku firma odvede korporátní daň. Když se k tomu připočte DPH ze spotřeby zaměstnance a spotřební daně, dostane se celkový přínos jednoho místa pro veřejné rozpočty přibližně na 465 tisíc korun ročně. Současně každé takové místo vytváří ekonomický výkon (HDP) řádově 1,7 milionu korun ročně. O tyto částky stát i ekonomika u každé neobsazené pozice přicházejí.
Ztráty jdou do desítek miliard
Při 94 380 oficiálně evidovaných místech představuje výpadek veřejných rozpočtů 44 miliard korun ročně a nevytvořený HDP zhruba 160 miliard korun. Pokud platí odhad, že skutečný počet volných míst je dvojnásobný, dosahuje roční ztráta veřejných rozpočtů zhruba 88 miliard korun.
„Jen u oficiálně evidovaných míst se bavíme o zhruba 44 miliardách korun ročně, reálně až 88 miliardách. Abychom si lépe představili, tak čistě teoreticky, pokud by se podařilo všechna tato místa obsadit, ekonomika by ročně vytvořila o zhruba 320 miliard korun vyšší výkon, což odpovídá přibližně 3 procentům HDP. Úplné obsazení je samozřejmě nereálné, ale dobře to ilustruje, jak velký potenciál nám kvůli neobsazeným místům každý rok uniká,“ říká Radovan Hauk.
Řešení existuje: otevření trhu práce
Řešení je především v řízené pracovní imigraci a částečně i ve větší flexibilitě zaměstnávání. U řízené imigrace jde hlavně o navyšování kvót pro pracovníky ze zemí, odkud by mohli přicházet. Spolu s tím i o rozšíření kapacit českých ambasád v těchto zemích, aby dokázaly žádosti zpracovat rychleji a ve větším objemu. Změny se musí týkat rovněž procesů a podmínek vlastního vstupu cizinců na český pracovní trh. Pomoci může také lepší využívání částečných úvazků, ať už pro matky po rodičovské dovolené, nebo zlepšení podmínek a motivace pro pracovníky odcházející do starobního důchodu, aby v práci zůstali déle.














