Jedničku za rovné příležitosti dá firmě 42 % mužů, ale jen 32 % žen.
Muži a ženy hodnotí přístup svého zaměstnavatele k rovným příležitostem rozdílně. Muži jsou ve všech ohledech shovívavější. Jedničku by firmě na škále jako ve škole dalo 42 % mužů, ale jen 32 % žen. S omezením kariérní příležitosti kvůli pohlaví se osobně nebo u kolegů setkalo 18 % zaměstnanců, v 70 % případů šlo o omezení žen, a téměř čtvrtina lidí vnímá, že rodičovství škodí kariéře především ženám. Pravidelné kontroly rozdílů v platech mezi pohlavími by přitom uvítalo 40 % žen, ale pouze 18 % mužů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti Ipsos mezi 525 firmami pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic.
Muži přidělují firmě o třetinu lepší „prospěch“
Rozdíl mezi tím, jak firmu vnímají muži a jak ženy, se táhne napříč celým průzkumem. Na škále 1 až 5, jako ve škole, dá firmě za přístup k rovným příležitostem jedničku 42 % mužů, ale jen 32 % žen; jedničku nebo dvojku dohromady 68 % mužů oproti 61 % žen. Podobně je to s vnímáním vedení. To, že společnost aktivně prosazuje rovnost mezi muži a ženami, si myslí 29 % mužů, ale jen 21 % žen. Rozdíl je patrný i u konkrétnější otázky, komu firma svěřuje odpovědnost a pravomoci. Rovné šance v této oblasti vidí 58 % mužů, ale jen 43 % žen.
„Muži a ženy hodnotí stejnou firmu rozdílně v podstatě ve všech oblastech. Je to signál, že firma nemá jasně nastavená a komunikovaná pravidla, podle kterých se řídí odměňování, povyšování i přidělování odpovědnosti. Tam, kde chybí transparentní kritéria, si každý dotváří obrázek podle vlastní zkušenosti,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Kontroly rozdílů v platech? Souhlasí 2x více žen než mužů
Když měli respondenti vybrat opatření, která by zlepšila rovnost pracovních příležitostí, nejčastěji volili transparentní pravidla pro odměňování a povýšení (47 %). Téměř třetina (30 %) by uvítala pravidelné kontroly rozdílů v platech mezi pohlavími. Mezi ženami je to 40 %, mezi muži jen 18 %. Čtyři z deseti respondentů by ocenili návratové programy po rodičovské dovolené, například školky nebo možnost částečného úvazku.
„Zaměstnanci sami nejvíc volají po transparentních pravidlech odměňování a povýšení. Přesně to firmám v příštích letech uloží směrnice o transparentnosti. Firmy, které s přípravou začnou už teď, budou mít náskok, až se z doporučení stane zákonná povinnost,“ uzavírá Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Více než 2 ze 3 případů omezování příležitostí se týkalo žen
S omezením pracovní příležitosti kvůli pohlaví, ať už osobně, nebo u kolegů, se setkalo 18 % dotazovaných. V 70 % případů šlo o omezení žen. Hlavní bariérou jsou podle respondentů nedostatečné podmínky pro sladění práce a rodinného života (39 %), teprve poté rozdíly ve mzdách (25 %). Rodičovství vnímá jako faktor, který škodí kariéře především ženám, 23 % respondentů. Mezi ženami samotnými je to 30 %. Že se žena po rodičovské dovolené vrátila na stejnou pozici, potvrdilo 58 % účastníků průzkumu, 16 % uvedlo, že ne. Z těch, kteří odpověděli záporně, popsalo 41 % návrat na nižší pozici, mezi ženami samotnými dokonce 57 %.
„Rodičovství pořád funguje jako neformální kariérní bod zlomu, hlavně pro ženy. Pokud podnik nemá jasně nastavený proces návratu po rodičovské dovolené a neumí ho zaměstnancům vysvětlit, zbytečně přichází o zkušené lidi,“ doplňuje Marcela Hrdá.
Firmy nemají rovnost dotaženou do praxe
Podle průzkumu má oficiální politiku rovnosti a diverzity, o které aktivně informuje zaměstnance, jen 16 % podniků. Dalších 14 % ji sice má, ale většina zaměstnanců o ní neví, a plných 42 % zaměstnanců netuší, zda se vedení tématem vůbec zabývá. Podobně je na tom flexibilita práce. Možnost práce z domova, zkráceného úvazku nebo pružné pracovní doby nabízí všem zaměstnancům jen 18 % společností, zatímco 39 % firem flexibilitu nenabízí vůbec.
Čeština 
English (UK)