Ohrožené jsou znalostní pozice. Bílým límečkům hrozí nezaměstnanost jako v době ekonomické recese. Manuální pracovníci si polepší o třetinu.
Umělá inteligence může do roku 2030 zvýšit v mírném scénáři hrubý domácí produkt o 1,6 %, ve středním scénáři o 8,3 % a o 32 % ve scénáři extrémním. Vyplývá to z nové studie Anthropic Institute. Ve středním scénáři je umělá inteligence v roce 2030 schopna vykonávat polovinu veškeré znalostní práce, ekonomika roste dvojnásobným tempem, mzdy znalostních pracovníků stagnují, zatímco ostatní pracovníci si polepší. V extrémním scénáři umělá inteligence zvládá samostatně 60% znalostních úkolů, ekonomika roste o 15 % ročně, mzdy znalostních pracovníků však klesají o více než 10 % a nezaměstnanost stoupá nad recesní úroveň. Manuální a provozní profese si naopak polepší, v extrémním scénáři mají mzdy o 34 % vyšší. Poradenská skupina Moore Czech Republic očekává, že náběh i dopady budou v Evropě pozvolnější než ve Spojených státech, a to kvůli regulaci a přísnějšímu pracovnímu trhu.
Nejvíce ohrožení jsou pracovníci tzv. bílé límečky
V mírném scénáři[1] má umělá inteligence zhruba stejný dopad, jaký měl v minulosti internet. HDP je o 1,6 % vyšší než bez umělé inteligence a nezaměstnanost se drží v obvyklém rozmezí.
Ve středním scénáři je umělá inteligence v roce 2030 schopna vykonávat polovinu veškeré znalostní práce, ekonomika roste dvojnásobným tempem a HDP je o 8,3 % vyšší. Mzdy znalostních pracovníků stagnují, zatímco ostatní pracovníci si polepší.
V extrémním scénáři je umělá inteligence produktivnější než lidé u naprosté většiny znalostních úkolů a vykonává je samostatně. HDP je o 32 % vyšší, roční růst dosahuje 15 % a ekonomika by se zdvojnásobila každých 4,5 roku. Mzdy znalostních pracovníků však klesají o více než 10 % a nezaměstnanost stoupá nad úroveň běžnou v recesi. Tento scénář by podle autorů pravděpodobně vyžadoval umělou inteligenci, která se dokáže sama zdokonalovat.
Manuální profese si polepší. Sestra ani elektrikář se umělé inteligence bát nemusí
Opačně než na znalostní pozice dopadá umělá inteligence podle studie na manuální a provozní profese, tedy na výrobu, stavebnictví, dopravu, instalace a opravy, zdravotnickou podporu, gastronomii nebo osobní služby. Tato skupina tvoří v americké ekonomice zhruba 38 % zaměstnanosti a studie u ní předpokládá, že umělá inteligence produktivitu jejich práce přímo neovlivní. Ve všech třech scénářích si proto tito pracovníci polepší. Růst průměrných mezd se soustředí právě mimo znalostní práci a nezaměstnanost v těchto profesích klesá. V extrémním scénáři jsou mzdy manuálních a provozních profesí v roce 2030 o 34 % vyšší, než by byly bez umělé inteligence.
„Důvodem je, že rychlejší a levnější znalostní práce zvyšuje výstup celé ekonomiky a s ním i poptávku po fyzické práci, kterou umělá inteligence neumí. Nejléto je vidět na stavebnictví, kde rychlejší projektování a povolování zvýší počet staveb a tím i poptávku po stavebních dělnících. Přechod znalostních pracovníků do těchto oborů však bude pomalý, protože programátor se podle autorů nestane elektrikářem nebo zdravotní sestrou ze dne na den. Na druhou stran zatím stále nepočítáme s nástupem vyspělé robotiky,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic..
O tempu rozhodne nasazení, ne schopnosti technologie
Společným jmenovatelem všech scénářů je rozdíl mezi tím, co technologie umí, a tím, jak ji firmy skutečně používají. Studie pracuje s parametrem rozšíření, který vyjadřuje, u jakého podílu úkolů dostupných pro umělou inteligenci je technologie v roce 2030 skutečně nasazena. V mírném scénáři jde o 20 %, ve středním o 40 % a v extrémním o 60 %. Ani v nejrychlejším scénáři tedy firmy nevyužijí umělou inteligenci naplno. Autoři zároveň upozorňují, že dopady na trh práce jsou v dosavadních makroekonomických datech relativně tlumené, přestože měřené využívání umělé inteligence rychle roste. Součástí studie je i průzkum mezi 10 980 Američany. Odpovědi typického respondenta odpovídají střednímu scénáři, tedy HDP o zhruba 10 % vyššímu a nezaměstnanosti kolem 5 %.
„Studie potvrzuje to, co vidíme u klientů. Technologie je dnes dál než firmy, které ji mají používat. Rozhodující není, co umělá inteligence dokáže v kontrolovaném prostředí, ale kolik procesů ve firmě skutečně změní. Tento rozdíl je v Evropě ještě větší než ve Spojených státech, a proto očekáváme, že náběh i dopady budou u nás pozvolnější,“ říká Radovan Hauk.
Evropa půjde pomaleji. Zpomaluje ji regulace i pracovní trh
Studie modeluje výhradně americkou ekonomiku a výslovně neřeší reakce hospodářské politiky ani regulaci. Právě tyto faktory přitom podle Moore Czech Republic v Evropě tempo změn zpomalí. Evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act) postupně zavádí povinnosti pro poskytovatele i uživatele systémů umělé inteligence, od transparentnosti až po přísné požadavky na vysoce rizikové systémy, a firmy musí nasazení sladit také s ochranou osobních údajů. Druhou brzdou je pracovní trh. Evropské pracovní právo poskytuje zaměstnancům výrazně silnější ochranu než americké, ať už jde o výpovědní lhůty, odstupné nebo roli odborů. Scénáře, ve kterých se pracovní místa rychle přesouvají mezi obory, proto v Evropě nemohou probíhat stejným tempem jako ve Spojených státech. Data z českého trhu tomu odpovídají. Podle letošního průzkumu Ipsos pro Moore Czech Republic používá umělou inteligenci 59 % českých firem, ale 58 % z nich ji nasadilo pouze v jediné oblasti, nejčastěji v administrativě nebo v marketingu.
„Pomalejší náběh v Evropě není nutně nevýhoda. Firmy získávají čas připravit lidi i procesy a vyhnout se chybám, které ostatní udělají v rychlosti. Podmínkou ale je, že ten čas skutečně využijí. Regulace nasazení zpomalí, ale nezastaví ho. Kdo bude čekat, až se pravidla usadí, ztratí náskok, který mu evropský rámec paradoxně nabízí,“ dodává Radovan Hauk.
Cena praxe poroste. Vybrat správný scénář a zavést ho nikdo za firmu neudělá
Rozptyl mezi scénáři ukazuje, jak málo je budoucí vývoj dán samotnou technologií a jak moc ho určuje to, jak s ní firmy naloží. Studie pracuje s tím, že umělá inteligence může úkoly nahradit, může lidem pomoci dělat je lépe a rychleji, nebo může vytvořit úkoly zcela nové. Který z těchto efektů ve firmě převáží, závisí na tom, jaké scénáře využití si vybere a jak je zavede. Podle Moore Czech Republic proto poroste význam praktických zkušeností. Vybrat správný scénář a správně ho implementovat vyžaduje znalost oboru, procesů i lidí, kterou nelze získat jinak než praxí.
„Modelů a nástrojů bude přibývat. Ceněná bude schopnost poznat, který proces má smysl umělé inteligenci svěřit, který jen podpořit a který nechat být, a pak to skutečně dotáhnout do provozu. To se nedá naučit z prezentace ani z manuálu. Je to zkušenost, která vzniká jen tím, že člověk podobný projekt už dělal, viděl a prošel reálnou praxí. Právě tato praxe bude v příštích letech nenahraditelná a klíčová,“ vysvětluje Radovan Hauk.
Hrozí, že přírůstek připadne kapitálu, ne lidem
Studie upozorňuje, že ve všech scénářích ekonomika roste, větší část přírůstku ale může připadnout kapitálu. Podíl práce na národním důchodu klesá z výchozích 60 % na 59,4 % v mírném scénáři, na 56,1 % ve středním a na 45,2 % v extrémním scénáři. Autoři uvádějí, že změna profese je obtížná a mnoha lidem trvá dlouho, než najdou nové místo. Hlavní výzvou podle nich není dosáhnout růstu, ale zajistit, aby se jeho přínosy široce sdílely a náklady nenesla jen část společnosti.
„Pro firmy z toho plyne jasný úkol. Investice do lidí, kteří umí s umělou inteligencí pracovat a kriticky hodnotit její výstupy, není náklad, ale podmínka toho, aby firma z technologie vůbec něco měla. Rekvalifikace a průběžné vzdělávání se stanou samozřejmostí a firmy, které s tím začnou dřív, budou mít náskok,“ dodává Radovan Hauk.
Druhá strana mince. Co umělá inteligence udělá s veřejnými rozpočty
Studie se zaměřuje na HDP, mzdy a zaměstnanost, dopady na veřejné rozpočty ale neřeší a reakce hospodářské politiky výslovně ponechává stranou. Právě v této oblasti se přitom podle Moore Czech Republic rozdíl mezi Spojenými státy a Evropou projeví nejvíce. Evropské sociální systémy stojí na zdanění práce, tedy na pojistném a dani z příjmu, z nichž se financují důchody i zdravotnictví. Ve scénářích, kde podíl práce na národním důchodu klesá z 60 % až na 45 % a roste nezaměstnanost znalostních pracovníků, tyto příjmy klesají, zatímco přírůstek připadá kapitálu, který je zdaněn jinak a zpravidla méně. Anthropic v doprovodném dokumentu k hospodářské politice z června 2026 počítá pro případ výraznějších dopadů s rozšířením podpory v nezaměstnanosti, s mzdovým pojištěním pro propuštěné a s hledáním nových daňových základů, například zdaněním kapitálových výnosů, spotřeby nebo odvody z využívání umělé inteligence.
V Česku se tento efekt navíc potká s demografickým deficitem. Podle propočtů Moore Czech Republic bude na tuzemském trhu práce do roku 2045 chybět téměř půl milionu lidí, což stát každý rok připraví o příjmy ve výši zhruba 1,86 % HDP a dalších 1,46 % HDP vydá navíc na starobních důchodech. Umělá inteligence může část chybějící pracovní síly nahradit, zejména ve znalostních profesích. Pro veřejné rozpočty to ale výpadek neřeší, protože práci, kterou zastane software, stát nezdaní stejně jako práci člověka.
„Umělá inteligence je pro Česko zároveň příležitost i rozpočtové riziko. Může nám pomoci zaplnit část z půl milionu lidí, kteří budou do roku 2045 na trhu práce chybět. Veřejné rozpočty jsou ale postavené na zdanění práce. Každé obsazené pracovní místo dnes přináší státu na odvodech a daních zhruba 465 tisíc korun ročně. Když stejnou práci převezme software, tyto peníze do rozpočtu nepřijdou, zatímco zisk z technologie se daní jinak a často jinde. V Evropě, kde z odvodů financujeme důchody i zdravotnictví, je tento dopad podstatně citelnější než ve Spojených státech. Rekvalifikace jsou nutné, ale samy o sobě nestačí. Bude se muset otevřít i debata, z čeho budeme financovat důchodový a zdravotní systém, až část práce zastane kapitál,“ uzavírá Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
O studii
Studii Economic Scenarios for Transformative AI (Working Paper No. 2026-02) publikoval v září 2026 Anthropic Institute. Autory jsou Anton Korinek, Charles I. Jones, Szymon Sacher, Tess Cotter a Peter McCrory. Studie modeluje vývoj americké ekonomiky v letech 2026 až 2030 a je doplněna průzkumem mezi 10 980 dospělými Američany. Dostupná je na www.anthropic.com/institute/econ-scenarios.
[1] Studii Economic Scenarios for Transformative AI publikoval v září 2026 tým ekonomů Anthropic Institute, mezi jejími autory jsou Anton Korinek a Charles I. Jones. Studie modeluje vývoj americké ekonomiky do roku 2030 ve třech scénářích
Čeština 
English (UK)