Introduction

Středně velké firmy zasahuje drahé financování zřejmě nejcitelněji. Pro dluhopisový trh jsou příliš malé a z podpůrných programů pro malé podniky už vyrostly. Podle průzkumu mezinárodní poradenské sítě Moore Global označilo 35 % lídrů středně velkých podniků vyšší úrokové sazby za klíčovou překážku v přístupu k financování[1]. Poradenská skupina Moore Czech Republic odhaduje, že v Česku na bankovní úvěr v požadované výši, splatnosti nebo struktuře nedosáhne 20 až 30 % středních firem. Zhruba třetina jich kvůli ceně peněz za poslední rok odložila nebo zrušila své investice. Mezeru po bankách tak i v Česku začíná zaplňovat soukromý kapitál, který je ovšem o 4 až 6 procentních bodů dražší než bankovní úvěr.

Past středu platí i v Česku

Studie Moore Global popisuje jev označovaný jako „awkward middle“, tedy past středu. Velké korporace si mohou půjčit na dluhopisovém trhu a zajistit si levnější peníze dřív, než sazby vzrostou. Nejmenším podnikům pomáhají záruční programy a specializovaní věřitelé. Středně velké firmy nemají ani jedno. Spoléhají na bankovní úvěry, často s pohyblivou sazbou nebo krátkou splatností, a změny úrokových sazeb proto pocítí rychle. Třetina společností v průzkumu Moore Global reagovala na dražší financování zvýšením cen a podobný podíl přešel od externích zdrojů k vlastním penězům. Část podniků omezila investiční plány a nábor. V Británii podle průzkumu banky Shawbrook nesplňuje tradiční úvěrová kritéria 63 % středně velkých firem[2].

„Teze o pasti středu platí i v České republice. Středně velké podniky často doplácejí na to, že už podléhají příliš velké organizační a regulatorní zátěži, ale stále nemají dostatečnou vyjednávací sílu, kapitálové rezervy ani úspory z rozsahu velkých hráčů. Českým specifikem je však také mimořádná zranitelnost nejmenších firem, které mají omezený přístup k financování, slabší schopnost přenášet růst nákladů do cen a větší závislost pouze na několika zákaznících,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Podle odhadu Moore Czech Republic nedosáhne na bankovní financování v požadované výši, splatnosti či struktuře 20 až 30 % českých středních firem, tedy podniků s obratem zhruba od 300 milionů do 1 miliardy korun. Většinou přitom nejde o úplné zamítnutí úvěru.

„Ve srovnání s britskými 63 % je český problém pravděpodobně méně vyhrocený. Zejména u rychle rostoucích firem, společností s nižším vlastním kapitálem a podniků bez dostatečného zajištění ale zůstává poměrně významný,“ doplňuje Petr Kymlička.

Úvěry podnikům rostou dvouciferným tempem, optimismus to ale neznamená

Česká data na první pohled globálnímu obrazu zcela neodpovídají. Objem bankovních úvěrů nefinančním podnikům podle statistiky ČNB dosáhl na konci září 1 676 miliard korun a meziročně vzrostl o více než 13 %. Stejným tempem přibývalo i dlouhodobých úvěrů, které tvoří více než polovinu celkového objemu[3]. Peníze přitom nezlevňují. Nové korunové půjčky podnikům se v září úročily v průměru 5,6 % a bankovní rada ČNB 5. listopadu zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 4 %, letos už podruhé[4].

„Růst objemu firemních úvěrů ještě neznamená investiční optimismus. Vedle financování nových projektů se do něj promítá také provozní financování, refinancování starších závazků a potřeba pokrýt vyšší náklady. Zároveň se v Česku po období drahých peněz obnovuje odložená investiční poptávka, zejména u dlouhodobých korunových úvěrů. Růst má tedy částečně skutečně rozvojový investiční charakter, ale ten je do značné míry vynucený tlakem na udržení konkurenceschopnosti,“ vysvětluje Petr Kymlička.

Únik do eura využívají hlavně velcí exportéři

Jednou z cest, jak se vyhnout korunovým sazbám, je půjčování v eurech. Eurové úvěry podle ČNB tvořily v posledních letech zhruba polovinu celkových úvěrů podniků[5]. Podle počtu firem je ale obraz jiný.

„Hrubým odhadem se jedná o významnou menšinu, přibližně 20 až 30 % firemních dlužníků. Eurové financování se vcelku nepřekvapivě koncentruje především u větších exportérů a společností s přirozenými eurovými příjmy,“ říká Petr Kymlička.

Ani eurozóna navíc není bezpečným útočištěm. V průzkumu Evropské centrální banky (ECB) o přístupu podniků k financování za druhé čtvrtletí 2026 ohlásilo růst úrokových sazeb bankovních úvěrů v čistém vyjádření 42 % firem, o čtvrtletí dříve to bylo 26 %[6].

Nad pětinásobkem EBITDA banky couvají

Kde končí ochota bank půjčovat, ukazuje poměr dluhu k zisku před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA).

„U českých bank bych dnes za hranici zvýšené obezřetnosti považoval zadlužení kolem čtyřnásobku až pětinásobku EBITDA. Nad pětinásobkem už bývá získání standardního bankovního financování velmi obtížné. Oproti roku 2022 se tato hranice zásadně neposunula. Banky jsou však kvůli zkušenostem s drahými energiemi, vyššími sazbami a kolísáním cash flow citlivější na kvalitu EBITDA a schopnost dluh skutečně splácet,“ popisuje Petr Kymlička.

Firmám, které se do bankovních limitů nevejdou, zbývá soukromý dluh (private debt) nebo mezaninové financování. Za větší flexibilitu ale zaplatí.

„V českých podmínkách bych realistický rozdíl odhadoval na 4 až 6 procentních bodů ročně. Private debt bývá dražší než bankovní úvěr kvůli vyššímu riziku, nižším požadavkům na zajištění a větší flexibilitě struktury. U mezaninového financování může být prémie ještě vyšší, zejména pokud obsahuje podíl na budoucím výnosu nebo kapitálovou složku, takzvaný equity kicker,“ upřesňuje Petr Kymlička.

Fondy míří do výroby, IT a zdravotnictví

Role soukromého kapitálu se podle Moore Global mění. Z nástroje určeného hlavně k akvizicím se stává řešení pro zdravé firmy, kterým chybí hotovost. Podle Candice Czeremuszkin, která v Moore Global vede oblast private equity, nemusí soukromý kapitál bankovní financování nahrazovat. Bankovní dluh dává dál smysl u firem s předvídatelným cash flow a silnou rozvahou, vlastní kapitál tam, kde společnost investuje do růstu a další dluh nechce.

„Pro private equity jsou v Česku nejzajímavější především zavedené výrobní podniky s exportním potenciálem, stabilním cash flow a možností další konsolidace trhu, ale také IT a technologické společnosti s opakovanými výnosy. Velmi atraktivní je zdravotnictví, zejména specializované kliniky, diagnostika a další segmenty těžící ze stárnutí populace a rostoucí poptávky. Specifickou příležitostí jsou rodinné firmy bez nástupce, kde lze vedle kapitálu nabídnout také manažerské know-how a pomoc s generační výměnou,“ uvádí Petr Kymlička.


[1] Moore Global, Private capital to beat high borrowing costs, 20. 10. 2026, www.moore-global.com/intelligence/private-capital-to-beat-high-borrowing-costs

[2] Shawbrook, The M Agenda. Průzkum agentury Censuswide mezi 1 000 osobami rozhodujícími o financování ve středně velkých britských firmách (50 až 249 zaměstnanců, roční obrat 5 až 100 mil. liber), říjen 2025, www.shawbrook.co.uk/business/insights-hub/insights/why-mid-sized-businesses-struggle-to-access-finance

[3] Česká národní banka, Bankovní statistika, komentář k údajům za září 2026 (30. 10. 2026). Úvěry dlouhodobé 895 mld. Kč, střednědobé 420 mld. Kč a krátkodobé 361 mld. Kč, v září 2025 celkem 1 474 mld. Kč. Meziroční změna je dopočtena z těchto údajů. www.cnb.cz/cs/statistika/menova-a-financni-statistika/bankovni-statistika/komentar-bankovni-statistika

[4] Česká národní banka, Úrokové sazby měnových finančních institucí v ČR, komentář k údajům za září 2026 (nové korunové úvěry nefinančním podnikům bez kontokorentů, revolvingů a kreditních karet) a rozhodnutí bankovní rady ČNB z 5. 11. 2026, www.cnb.cz/cs/menova-politika/br-zapisy-z-jednani

[5] Česká národní banka, Jak banky a klienti reagují na změny úrokových sazeb ČNB, box Zprávy o měnové politice, 2026, www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/boxy-a-clanky/Jak-banky-a-klienti-reaguji-na-zmeny-urokovych-sazeb-CNB

[6] Evropská centrální banka, Survey on the Access to Finance of Enterprises in the euro area (SAFE), druhé čtvrtletí 2026, zveřejněno 20. 7. 2026, www.ecb.europa.eu/stats/ecb_surveys/safe