Ženy i muži se shodují: více žen ve vedení by firmám prospělo. Starší generace nesouhlasí
Na rovnosti v odměňování se ženy a muži neshodnou. Problém nevidí téměř 9 z 10 mužů, diskriminaci vnímá dvě třetiny žen
Mezi lidmi do 35 let se 88 % respondentů domnívá, že vyšší zastoupení žen ve vedení by bylo pro fungování firmy přínosné. Ve věku 54–65 let tento názor sdílí pouze 21 % dotázaných. Dvě třetiny starších jsou navíc přesvědčeny, že vyšší zastoupení žen ve vedení by fungování firmy nijak neprospělo. Data naznačují, že vnímání rovnosti šancí se výrazně liší podle pohlaví i věku. Nejvýrazněji to vnímají ženy ve věku 27–35 let. Právě u kariérního postupu má zhruba každá pátá žena pocit, že musí vynaložit větší úsilí než muži a v případě odměňování se 2 ze 3 žen cítí diskriminované. Závěry vyplývají z exkluzivního průzkumu společnosti Ipsos pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic.
„Mladší generace vnímá pestřejší vedení jako standard a zajímá ji, zda firma jedná férově. Firmy, které dávají lidem stejné šance růst bez ohledu na pohlaví, mají výhodu – v náročnějších obdobích si snáz udrží talentované zaměstnance,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Rovné šance na kariérní postup? Propast v pohledu mužů a žen
V otázce rovnosti šancí na kariérní postup se názor mužů a žen výrazně rozchází. Že muži a ženy ve firmě nemají stejné příležitosti k postupu si myslí zhruba každá třetí žena. Zatímco mezi muži tento problém připouští jen přibližně každý osmý (12 %). U lidí do 35 let je navíc o férové rovnosti šancí přesvědčeno jen 40 % respondentů. „Pocit nerovnosti často pramení z neochoty firem nabídnout ženám s rodinami větší flexibilitu. A to i u kancelářských pozic, kde praktické překážky většinou nejsou. Pozitivní výjimkou se jeví společnosti v oblastech jako poradenství, účetnictví nebo daně. Je to hlavně o nastavení vedení,“ doplňuje Lucie Hauk, Recruitment manažerka Moore Czech Republic.

Finanční ohodnocení: nůžky se rozevírají, tlak na transparentnost poroste
Největší rozdíly se ukazují v oblasti odměňování. Zatímco 86 % mužských respondentů se přiklání k názoru, že rozdíly v odměňování v jejich firmě neexistují, u žen je tento podíl zhruba o třetinu nižší. Dvě třetiny žen uvádějí, že nemají stejné příležitosti k férovému finančnímu ohodnocení; u mužů s tím souhlasí jen 14 %. „Česko patří dlouhodobě k zemím s nejvyššími rozdíly v odměňování žen a mužů. V roce 2022 činil gender pay gap 18 % a byl třetí nejvyšší v EU. Firmy ale budou pod větším tlakem toto řešit i kvůli novým reportovacím povinnostem jako je ESG. Zde se dostávají i metriky odměňování včetně rozdílu mezi ženami a muži. Tlak posílí i červnový převod evropské směrnice o transparentnosti odměňování, kdy bude mzdové rozpětí potřeba komunikovat už u náboru a lidé snáz zjistí, jak vypadá odměňování na srovnatelných pozicích,“ uzavírá Marcela Hrdá.














