Polovina českých obcí nedluží ani korunu a Praha srazila svůj dluh o dvě třetiny. Zadlužení se přesouvá do menších obcí, nejrychleji roste na Vysočině a ve středních Čechách
České obce dlužily na konci roku 2025 celkem 70,7 mld. Kč. V roce 2010 to bylo téměř 83 mld. Kč, za patnáct let tak jejich dluh klesl o 12 mld. Kč, tedy o téměř 15 %. Na bankovních účtech a termínovaných vkladech přitom obce drží téměř 408 mld. Kč, skoro šestkrát víc, než kolik dluží. Vyplývá to z analýzy poradenské skupiny Moore Czech Republic, která zpracovala účetní výkazy všech 6 254 obcí zveřejňované Ministerstvem financí. Polovina obcí je zcela bez dluhu. Nejvíc se oddlužila Praha, jejíž dluh klesl o dvě třetiny, a podíl čtyř největších měst na dluhu obcí se snížil z poloviny na pětinu. Dluh se naopak přesouvá do menších obcí. Na Vysočině se od roku 2010 více než zdvojnásobil a ve Středočeském kraji vzrostl o 71 %. Loni navíc dluh obcí po dvou letech poklesu opět vzrostl, a to o 6,3 mld. Kč.
Vrchol dluhu přišel v roce 2013, od té doby klesl téměř o čtvrtinu
Dluh obcí rostl až do roku 2013, kdy dosáhl 91,9 mld. Kč. Od té doby klesá. V roce 2016 se propadl o 15 mld. Kč a v roce 2023 o dalších 7 mld. Kč, v obou případech hlavně díky Praze, která splatila velkou část svých závazků. Na konci roku 2025 činil dluh obcí 70,7 mld. Kč, tedy o 23 % méně než na vrcholu. V přepočtu na jednoho obyvatele klesl z 7 887 Kč v roce 2010 na 6 482 Kč v roce 2025.
Změnila se i podoba dluhu. Obce dnes dluží téměř výhradně bankám. Úvěry tvoří 61,7 mld. Kč, tedy 87 % celkového dluhu. Komunální dluhopisy, které v roce 2010 tvořily 15,8 mld. Kč, obce postupně splatily a od roku 2023 nemají žádné. Zbytek připadá na návratné finanční výpomoci a ostatní závazky.
„Obce jsou dnes nejzdravější částí českých veřejných financí. Zatímco dluh státu vzrostl od roku 2010 z 1,3 na 3,7 bilionu korun, obce ve stejné době svůj dluh snížily. Pomohly tomu dvě věci. Sdílené daně přinášely obcím rok od roku více peněz a od roku 2017 platí pravidlo rozpočtové odpovědnosti, které dluh obce omezuje na 60 % průměru jejích příjmů. Obce se naučily hospodařit konzervativně, někdy až příliš,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Polovina obcí nedluží, na účtech leží 408 miliard
Z 6 254 obcí jich 3 169 nemá žádný dluh, tedy 51 %. Zadlužení roste s velikostí obce. Mezi nejmenšími obcemi do 100 obyvatel dluží jen každá sedmá, mezi městy nad 10 000 obyvatel devět z deseti.
Proti dluhu 70,7 mld. Kč stojí 407,7 mld. Kč, které měly obce na konci roku 2025 na bankovních účtech a termínovaných vkladech. Peníze na účtech tak převyšují dluh 5,8krát. Zhruba 42 % této částky, téměř 170 mld. Kč, drží samotný pražský magistrát. I bez Prahy ale mají obce na účtech 214 mld. Kč, tedy 3,5násobek svého dluhu. Neplatí to však pro všechny. U 905 obcí dluh převyšuje peníze, které mají na účtech.
Na nevyužité peníze upozorňuje i Ministerstvo financí. Podle jeho letošního vyhodnocení hospodaření samospráv Praha v roce 2025 neprofinancovala 22,9 mld. Kč plánovaných investic.
„Čtyři sta miliard na účtech je na jednu stranu obrovský polštář, díky kterému obce zvládly covid i energetickou krizi bez větších otřesů. Na druhou stranu jsou to peníze, které neplní svou roli. Obce je vybraly na daních, ale neproměnily je ve školy, silnice, vodovody nebo byty. Nejvíc je to vidět na Praze, která má na účtech téměř 170 miliard a dluží necelých sedm. Při tom, kolik infrastruktury v Česku chybí a jak rostou ceny stavebních prací, je odkládání investic drahé,“ dodává Radovan Hauk.
Praha snížila dluh o dvě třetiny, velká města už dluh netáhnou
Největší zásluhu na poklesu má Praha. V roce 2010 dlužilo hlavní město 27,3 mld. Kč a neslo třetinu dluhu všech obcí. Na konci roku 2025 to bylo 8,9 mld. Kč včetně městských částí, z toho na samotný magistrát připadá 6,9 mld. Kč. Pražský dluh tak klesl o 67 % a jeho podíl na dluhu obcí se snížil na 13 %.
Podobně postupovala i další velká města. Brno snížilo dluh ze 7,4 na 3,3 mld. Kč, Ostrava z 3,8 na 1,8 mld. Kč a Plzeň z 1,5 na 1,2 mld. Kč. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň dohromady dlužily v roce 2010 téměř 40 mld. Kč, tedy 48 % dluhu všech obcí. Dnes dluží 15,2 mld. Kč a jejich podíl klesl na 22 %.
Opačným směrem jdou menší obce. Obce do 5 000 obyvatel zvýšily svůj dluh z 15,1 na 28,7 mld. Kč a jejich podíl na celkovém dluhu vzrostl z 18 % na 41 %. V přepočtu na obyvatele se dluh obcí s 201 až 500 obyvateli více než zdvojnásobil, z 3 289 na 7 425 Kč.
Nejrychleji roste dluh na Vysočině a ve středních Čechách
Rozdíly mezi kraji se za patnáct let výrazně proměnily. Nejvíce vzrostl dluh obcí v Kraji Vysočina, z 1,8 na 3,9 mld. Kč, tedy o 111 %. Ve Středočeském kraji stoupl o 71 % z 6,2 na 10,6 mld. Kč. Obce ve středních Čechách tak dnes dluží nejvíc ze všech krajů, více než obce v Jihomoravském kraji s 9,7 mld. Kč i než Praha. V Pardubickém kraji vzrostl dluh o 62 %.
Nejvíc naopak klesl v Praze, o 67 %, a v Libereckém kraji, o 40 % z 4,7 na 2,9 mld. Kč. Snížily ho i obce v Moravskoslezském kraji o 17 % a v Jihomoravském kraji o 13 %. V přepočtu na obyvatele jsou dnes nejzadluženější obce v Olomouckém kraji s 7 937 Kč, v Jihomoravském kraji s 7 887 Kč a v Pardubickém kraji s 7 707 Kč. Nejméně dluží obce v Ústeckém kraji, jen 3 936 Kč na obyvatele.
Po dvou letech poklesu dluh obcí v roce 2025 opět vzrostl, z 64,5 na 70,7 mld. Kč, tedy o 9,7 %. V procentech jde o nejvyšší meziroční nárůst za celé sledované období. Více než polovina přírůstku připadá na obce do 5 000 obyvatel, rostl ale i dluh Brna, Českých Budějovic, Jindřichova Hradce nebo Třebíče.
„Loňský nárůst o šest miliard není důvod k obavám. Obce si půjčují na konkrétní projekty, typicky na vodovody, kanalizace, školky nebo byty, a úvěrem často překlenují dobu, než dorazí dotace. Dluh přitom zůstává hluboko pod úrovní let 2010 až 2015 a je mnohonásobně krytý penězi na účtech. Že rostou právě střední Čechy a Vysočina, dává smysl. Do zázemí Prahy se stěhují lidé a obce tam musí dohánět infrastrukturu. Na Vysočině obce startovaly z velmi nízkého dluhu a teprve teď investují ve větším. Úvěr na stavbu, která bude sloužit padesát let, je zdravé zadlužení. Problém by nastal, kdyby si obce půjčovaly na běžný provoz. Pravidlo rozpočtové odpovědnosti a dohled ministerstva ale takové obce rychle odhalí,“ vysvětluje Radovan Hauk.
Extrémy jsou malé obce. Turovice dluží jedenáctinásobek ročních příjmů
V absolutních číslech dluží nejvíc Praha, dále Brno s 3,3 mld. Kč a Ostrava s 1,8 mld. Kč. Následují Olomouc s 1,7 mld. Kč, Liberec s 1,6 mld. Kč a Kladno s 1,3 mld. Kč. V poměru k ročním příjmům je z větších měst nejzadluženější Kladno, jehož dluh odpovídá 53 % ročních příjmů, dále Olomouc se 46 % a Liberec se 40 %. Praha dluží 6 % svých ročních příjmů, Brno 14 %.
Skutečné extrémy se ale skrývají mezi nejmenšími obcemi. Nejzadluženější obcí v Česku jsou Turovice v Olomouckém kraji. Obec s 246 obyvateli dluží 64,5 mil. Kč, což je více než jedenáctinásobek jejích ročních příjmů a 262 tisíc Kč na každého obyvatele. Ještě vyšší dluh na hlavu mají Prameny v Karlovarském kraji, kde na 103 obyvatel připadá dluh 29,6 mil. Kč, tedy 287 tisíc Kč na osobu. Dluh vyšší než roční příjmy má v Česku 247 obcí. Z toho 212 má méně než tisíc obyvatel a žádná nemá více než 5 000 obyvatel.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví, že dluh obce nemá překročit 60 % průměru jejích příjmů za poslední čtyři roky. Obec, která hranici překročí, musí dluh každý rok snižovat alespoň o 5 % rozdílu, jinak jí stát může pozastavit převod části daňových příjmů. Podle Ministerstva financí tuto povinnost za rok 2025 nesplnilo 16 obcí.
„Extrémní případy jsou vždy příběhem jedné obce a jednoho rozhodnutí, obvykle nepovedeného projektu nebo starého závazku. U obce s pár stovkami obyvatel stačí jeden takový krok a splácí ho celá generace. Na šest tisíc obcí je to ale zanedbatelný počet a systém funguje. Obec, která překročí limit, je pod dohledem ministerstva a musí dluh snižovat. Pro drtivou většinu obcí dnes není otázkou, jak dluh splatit, ale jak rozumně utratit peníze, které jim leží na účtech,“ uzavírá Radovan Hauk.
Čeština 
English (UK)