Výpadky v dodávkách polovodičů již několik měsíců narušují výrobu v automobilovém průmyslu. Jde o jediné odvětví, které s tímto problémem bojuje?
Rozhodně nejde jen o automobilový průmysl, i když ten je tímto problémem postižen nejvýrazněji. Do značné míry si za to však může sám. Na rozdíl od jiných odběratelů čipů reagoval již během první vlny pandemie omezením objednávek. Uvolněné kapacity dodavatelů tak zabrali výrobci spotřební elektroniky, počítačů nebo mobilních telefonů. Ti naopak zaznamenali nárůst poptávky. Automobilky, které evidentně podcenily rychlost oživení trhu, navíc pracují s minimálními zásobami. Vše musí být v rámci úspory nákladů „just in time“, čímž se jejich citlivost na jakýkoli výpadek dodavatelského řetězce ještě zvyšuje.
Jaká další průmyslová odvětví trpí nedostatkem polovodičů?
Problém postihuje zejména odvětví, která zaznamenala v období pandemie rychlý růst, tedy výrobce osobních počítačů, herních konzolí ale také datových center nebo poskytovatele cloudových služeb, kteří umožňují vzdálený přístup, např. pro práci z domova. Na druhou stranu výrobci mobilních telefonů nebo spotřební elektroniky pociťují nedostatek méně. Díky relativně dobře předvídatelné poptávce mají zarezervované dostatečné kapacity dodavatelů čipů.
Dotýká se tento problém také českých firem? Jak jej mohou řešit a co to znamená pro jejich zákazníky?
Samozřejmě že nedostatek polovodičů pociťují i české firmy, a to zejména ty, které jsou navázány na automobilový průmysl. Automobilky jsou nuceny omezovat výrobu, což se pochopitelně odráží na požadavcích na jejich subdodavatele. Tyto společnosti situaci zatím celkem zvládají, a to díky organizačním či technickým opatřením. Některé pro vytížení kapacit berou menší zakázky „dle cizí dokumentace“. Pokud by ovšem problém trval delší dobu, musely by se pokusit o zásadnější redefinici zákaznické sféry. Toho však bude schopna jen část tuzemských firem.
Kde a jak tento problém vůbec vznikl?
Problém nedostatku čipů má svůj původ v kritickém souběhu několika okolností na straně poptávky i nabídky. Vliv pandemie jsem již zmínil, dalším faktorem na straně poptávky je však také zvýšená aktivita „těžařů“ bitcoinu, kteří jsou motivováni rostoucím kurzem této kryptoměny a za tímto účelem vyžadují výkonné čipy. Stranu nabídky výrazně ovlivnil zničující požár výrobních kapacit jednoho z hlavních dodavatelů v Japonsku, dále pak logistické problémy, mimo jiné i v souvislosti s nedávným zablokováním Suezského průplavu či některá regulační a ochranářská opatření vývozu čipů.
Bude mít tento celosvětový nedostatek v dohledné době konec?
Vzhledem k vysokým bariérám vstupu do výroby čipů se předpokládá, že dlouhodobé uspokojení poptávky a stabilizace trhu nastane během příštích dvou let. Krátkodobě však bude situace řešena navýšením či restrukturalizací stávajících výrobních kapacit na počátku příštího roku.
Musejí firmy situaci řešit zásadnější redefinicí zákaznické sféry?
Opět se musím vrátit k subdodavatelským firmám automobilového průmyslu, protože tvoří významnou složku tuzemské ekonomiky. Reakce automobilek na koronavirovou krizi ukázala, že je pro menší a střední firmy nebezpečné, aby na nich byly závislé. Dalším důvodem je i nástup elektromobility, jenž se projeví celkovou změnou struktury subdodavatelů. Osvícenější manažeři subdodavatelských firem si vše začali uvědomovat již dříve a postupně svou zákaznickou sféru diverzifikují.
Je možné zobecnit, které společnosti se s redefinicí vypořádají lépe a které naopak hůře?
Ano, určitě to můžeme generalizovat. Pro výrobce plastových dílů či elektroniky je redefinice jednodušší, na druhé straně jsou např. slévárenské či kovárenské provozy, pro které je téměř nemožná.
Chybějící polovodiče nejsou jedinou výzvou pro průmyslové firmy. Obecně rostou ceny materiálových vstupů, jak se s tím vypořádávají čeští výrobci?
Růst cen materiálových vstupů je výrazně diferencovaný podle odvětví. V konečném důsledku však zasahuje většinu z nich. Výrobci se s navýšením vypořádávají různými způsoby, počínaje přenášením cen vstupů na zákazníka, přes radikální opatření pro snížení materiálové náročnosti, až po vstřebávání zvýšených materiálových nákladů na úkor svých marží.
Jaký vývoj očekáváte ve zbývající části roku u jednotlivých segmentů českého průmyslu?
Připravují se české společnosti na případnou další vlnu onemocnění covid-19? Na tomto místě není bohužel možné zabývat se jednotlivými průmyslovými segmenty. Obecně lze konstatovat, že se průmyslové firmy – samozřejmě s rozdílnou intenzitou – budou muset vypořádat se třemi kritickými faktory, kterými jsou růst cen vstupů a výpadky dodavatelského řetězce, změna struktury poptávky a nedostatek pracovních sil. Na druhou stranu případná další vlna pandemie představuje již menší riziko. Naprostá většina průmyslových společností si již úspěšně vyzkoušela základní protiepidemická opatření, která jim umožní se s nastalou situací vyrovnat. Manažeři však mají obavy z nepředvídatelných a nesystémových opatření, která bude implementovat vláda.
Petr Kymlička
Spoluzakladatel a partner poradenské, auditní a technologické skupiny Moore Czech Republic. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, v manažerském a transakčním poradenství působí již od roku 1994. Po odborné stránce se věnuje zejména optimalizačním projektům v oblasti organizace a řízení, v posledních 10 letech vede tým corporate finance.