V České republice se jednalo pouze o 4 % firem.1 Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic je přitom umělá inteligence klíčovou složkou digitální transformace hospodářství a je správné, že umělou inteligenci podporuje stát v rámci Národního plánu obnovy. Naopak nad evropský průměr se Česká republika vyšplhala v podílu společností používajících internet věcí. V ČR tento podíl dosahuje 31 %, průměr celé EU je 29 %. Vyplývá to z dat Eurostatu.2
Česko je v pořadí států EU v podílu firem používajících umělou inteligenci až osmnácté. První je v tomto srovnání Eurostatu Dánsko se 24% podílem, naopak nejnižší využití připadá Rumunsku s pouhým 1 %. „Česká republika v používání umělé inteligence v podnikání výrazně zaostává za svými evropskými partnery. Moderní technologie jsou přitom velmi důležité pro hospodářský růst a zcela zásadní pro udržení konkurenceschopnosti firem a tvorbu vyšší přidané hodnoty,“ komentuje Marcela Hrdá, partnerka skupiny Moore Technology CZ.
Částečné řešení nedostatečné pracovní síly
Moderní technologie jako umělá inteligence či internet věcí, který je v tuzemských firmách využíván více, jsou klíčové v rámci automatizace a digitalizace. Právě tyto součásti čtvrté průmyslové revoluce jsou důležité také s ohledem na stav tuzemského trhu práce, kdy se firmy dlouhodobě snaží obsadit tisíce pracovních míst. „Celou řadu činností v průmyslu je možné digitalizovat či automatizovat. Byť je tempo pomalejší než v západní Evropě, existuje celá řada firem, které se tímto směrem vydávají,“ uvádí Ivan Konečný, generální ředitel společnosti Misterine, která se věnuje vývoji a aplikaci rozšířené a virtuální reality v průmyslu.
Současně se zapojováním prvků automatizace a digitalizace je potřeba nachystat systém pro rekvalifikace. „Postupně bude docházet k úbytku pracovních míst s nižší kvalifikací, a tedy nižší přidanou hodnotou, naopak bude nutné zajistit kvalifikaci k obsluze sofistikovanějších přístrojů. Je nutné ale rovněž zmodernizovat systém celoživotního vzdělávání a posunout ho do digitální éry,“ dodává Ivan Konečný.
Součást národní strategie
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je digitální transformace jednou z priorit Národního plánu obnovy. Projekty spadající do jeho rámce musí naplnit alespoň jeden z deseti tzv. digitálních cílů, mezi něž patří právě například umělá inteligence. „To, že stát zahrnul rozvoj umělé inteligence do Národního plánu obnovy, je dozajista krok správným směrem. Obávám se, zda mají firmy projekty v oblasti umělé inteligence dostatečně rozpracovány a dokáží podpory využít,“ vysvětluje partner společnosti Moore Technology CZ Miloslav Rut.
„Umělou inteligenci lze efektivně použít v oblasti služeb, kde může ve velké míře nahradit klasické operátory center zákaznické podpory a pracovníky administrativy. V Česku přitom existuje mnoho startupů zabývajících se touto problematikou,“ dodává Rut s tím, že dalšími oblastmi ekonomiky, kde bude mít umělá inteligence zásadní dopad na snižování nákladů, zvyšování kvality a redukci podílu lidské práce, jsou průmyslové podniky, logistika a skladování zboží.
Internet věcí v každé třetí české firmě
V České republice je 9. nejvyšší podíl podniků využívajících internet věcí v Evropské unii, a to 31 %. Nejvyšší je tento podíl v Rakousku, kde internet věcí používá více než polovina firem, nejmenší je pak opět v Rumunsku – jedná se o 11% podíl. „Internet věcí je v tuzemských firmách využíván především v oblastech skladování, logistiky a v poslední době se začínají intenzivně používat IoT technologie i v průmyslu, především pro sběr technologických dat. Pro podniky se jedná o užitečný soubor nástrojů, které mohou zásadně usnadnit práci a ušetřit časové i finanční náklady,“ vysvětluje Miloslav Rut s tím, že časté je využití internetu věcí k zajištění bezpečnosti. K tomuto účelu jej podle Eurostatu používá 72 % firem, 30 % firem potom využívá internet věcí k managementu spotřeby energie a 24 % pro údržbu strojů a vozidel.