Zahraniční obchod mezi Evropskou unií a Ruskem zaznamenal od února 2022, kdy došlo k ruské invazi na Ukrajinu, výrazný pokles. Týká se to vývozu i dovozu. Podle nejnovějších dat Eurostatu[1] se v únoru 2022 Ruská federace podílela na importu z mimounijních států do zemí EU 9,5 procenty. O půl roku později, tedy v září loňského roku, se jednalo už pouze o 5,3 procenta. Ve stejném období došlo k poklesu podílu vývozu z EU do Ruska ze 4 procent na 1,8 procenta, tedy o více než polovinu.
Pokles dovozu z Ruska do EU je nejrazantnější u uhlí, a to o více než dvě třetiny. Před začátkem války ho pocházelo z Ruska 45 %, ve třetím čtvrtletí roku 2022 pouze 13 %. Podíl dovozu zemního plynu i ropy byl zredukován zhruba o polovinu. K významnému snížení došlo také u hnojiv, železa a oceli. U některých surovin, jako například u niklu, ve sledovaném období hodnoty naopak vzrostly.
„Důležitost Ruska coby obchodního partnera EU se v návaznosti na válku samozřejmě velmi snížila. Týká se to zejména dovozu energetických a některých dalších surovin do Evropské unie, který je omezen unijními sankcemi. Nejistota zpočátku způsobila v evropských zemích rekordní růst cen energií. Můžeme si ovšem být jisti, že ruské hospodářství tyto sankce poznamenají mnohem závažněji,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic s tím, že přesné vyčíslení dopadu je prakticky nemožné kvůli absenci důvěryhodných dat o ruském hospodářství.
Vývoz klesl skokově, dovoz postupně
Podíl Ruska na celkovém vývozu z EU se krátce po invazi meziměsíčně propadl zhruba o polovinu. Naopak dovoz komodit z Ruska se snižoval postupně.
„Kdo měl možnost a vůli přestat vyvážet do Ruska, učinil tak prakticky okamžitě. Dovoz z Ruska nebylo možné omezit tak razantně, mnoho států včetně Česka bylo na dodávkách zejména plynu a ropy závislých. Import se proto snižoval postupně dle zajištění dodávek z jiných zemí,“ doplňuje Petr Kymlička s tím, že v současnosti se z EU do Ruska vyváží zejména léčiva a potraviny či zemědělské produkty, na které se nevztahují unijní sankce.
Saldo evropsko-ruského zahraničního obchodu dosáhlo vrcholu loni v březnu, kdy se vyšplhalo na 18,1 miliard eur. V září to bylo už jen 10,5 miliard eur. Omezení zahraničního obchodu přináší negativní dopad na výkon ruského hospodářství
„Ruská ekonomika už teď pociťuje velice výrazné oslabení. Tamní oficiální statistiky sice mluví o poklesu HDP zhruba o 2,5 %, je ovšem velmi pravděpodobné, že toto číslo je silně zkreslené a že reálná hodnota se pohybuje mezi 10 a 20 %,“ uzavírá Petr Kymlička.