Průměr sedmadvacítky byl ve zmíněném období mnohem vyšší, a to 244,3 euro. Česko také zaznamenalo v loňském roce podprůměrné meziroční zvýšení investic. V tuzemsku se investice zvýšily o 1,4 %, v celé Unii v průměru o 6,3 %. Vyplývá to z dat Eurostatu.1 Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic je budoucí navýšení investic klíčové nejen k transformaci v hospodářství s vyšší přidanou hodnotou, ale také k zatraktivnění Česka pro zahraniční investory.
Státní rozpočet představuje po podnicích druhý největší zdroj financí pro výzkum a vývoj. V roce 2020 zajistil jednu třetinu všech výdajů v této oblasti. Ve stejném roce určila vláda 2,1 % státního rozpočtu právě na výzkum a vývoj, tedy o 0,3procentního bodu méně než v roce 2017.2 „Absolutní částka, kterou Česká republika do výzkumu a vývoje investovala, v posledních letech sice rostla, její podíl na státním rozpočtu se však snížil,“ upozorňuje Radovan Hauk, partner skupiny Moore Czech Republic. „Aby se naše země stala atraktivnější destinací pro zahraniční investory a aby se proměnila z montovny na mozkovnu, je nutné investice navyšovat rychlejším tempem,“ dodává Hauk s tím, že státní podpora výzkumu a vývoje slouží jako impulz pro soukromý sektor. Praxe ukazuje, že ve chvílích, kdy investuje stát, podněcuje to také investice firem.
Rozvoj znalostí a propojení s praxí
V dlouhodobém horizontu směřuje většina státních výdajů na výzkum a vývoj do rozvoje znalostí, a to především v rámci vysokých škol, případně Akademie věd. „České republice hrozí v budoucnu nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických profesích ještě intenzivněji než nyní, kdy celá řada podniků není schopna obsadit kvalifikované pozice. Vedle systematické podpory výzkumu a vývoje je tedy nutné rozvíjet také propojení s praxí a užší spolupráci mezi školami a firmami,“ poukazuje Radovan Hauk s tím, že zapojení absolventů do praxe zejména v technických oborech je rok od roku složitější.
Západ a sever v nedohlednu
Přestože se také v tomto ohledu snaží Česká republika přiblížit rozvinutějším zemím západní a severní Evropy, rozdíl ve výši investic do výzkumu a vývoje zůstává propastný. Optimističtější pohled nabízí alespoň srovnání v rámci zemí bývalého východního bloku. V roce 2020 investovala Česká republika do výzkumu a vývoje částku rovnající se 0,64 % hrubého domácího produktu, po Estonsku šlo o druhý nejvyšší podíl. Stejné pořadí je také v přepočtu investic na jednoho obyvatele, až v závěsu za Českem jsou s ještě nižšími částkami země jako Slovinsko či ostatních členové Visegrádské čtyřky.
1 https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-eurostat-news/-/ddn-20220803-1
2 https://www.czso.cz/csu/czso/stat-investoval-do-vyzkumu-a-vyvoje-v-poslednich-deseti-letech-300-mld-kc