Zhoršení financování, omezení investic a propouštění. To vše čeká tuzemské podniky v následujících měsících

Zhoršení financování, omezení investic a propouštění. To vše čeká tuzemské podniky v následujících měsících

České firmy se v následujících měsících budou potýkat s důsledky očekávané recese. Kromě zhoršení ekonomických výsledků v návaznosti na rekordně rostoucí inflaci a sníženou poptávku se bude jednat také o omezení investic. V některých případech může docházet k dočasnému či dokonce trvalému přerušení činnosti. Vedle krátkodobého výhledu upozorňují odborníci z poradenské skupiny Moore Czech Republic také na dlouhodobé dopady hospodářského útlumu. Podniky budou nuceny provést řadu změn v rámci vzdělávání, digitalizace či energetické produktivity, aby si udržely svou dlouhodobou konkurenceschopnost.

Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic se oproti původním plánům v následujících měsících zhorší ekonomické výsledky více než poloviny firem. Mezi hlavní důvody patří především rekordní inflace, kdy meziroční zvýšení spotřebitelských cen dosahovalo v říjnu 2022 15,1 %.[1] „Inflace firmám škodí dvojím způsobem, jednak zvyšuje jejich vstupní náklady a jednak omezuje kupní sílu zákazníků. Firmy tak již nyní čelí snížení poptávky po svých výrobcích či službách, nejvýrazněji toto chování pocítí v první polovině příštího roku,“ uvádí partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk s tím, že se tuzemská ekonomika nachází na prahu stagflace.

Z krátkodobého hlediska patří mezi další důsledky ekonomického zpomalení také zhoršení provozního financování společností. Podniky budou hledat způsoby, jak ušetřit náklady. Dojde k omezení zbytných nákupů služeb a materiálu, řada z nich bude muset přistoupit k propouštění zaměstnanců. „Stěží můžeme očekávat, že budou firmy v blízké budoucnosti disponovat dostatečnou likviditou na to, aby financovaly své činnosti se stejnou mírou efektivity jako doposud. Jejich platební schopnost se zhorší a současně pro ně bude obtížnější i získávat úvěry, a to hlavně vlivem růstu úroků a opatrnosti bank,“ upozorňuje Radovan Hauk. „Dále můžeme očekávat omezení či odložení strategických investic a v neposlední řadě bohužel i úplné přerušení činnosti u některých firem. Půjde především o finančně slabší menší či středně velké firmy s energeticky náročnými provozy,“ doplňuje.

Investice a změna přístupu k lidským zdrojům
Současné makroekonomická situace bude mít vedle krátkodobých dopadů za následek také změny v dlouhodobém horizontu. Vzhledem k tomu, že se ceny energií nevrátí na úroveň předchozích let, energeticky náročné firmy s podprůměrnou energetickou produktivitou budou muset formou investic realizovat inovativní technologické změny s cílem zvýšit energetickou produktivitu a udržet si tak tržní konkurenceschopnost. „Dlouhodobá konkurenceschopnost a úspěšnost firem bude spojena s orientací na činnosti a zákaznické segmenty s vyšší přidanou hodnotou, u průmyslových podniků bude důležitá orientace na oblast vývoje,“ vysvětluje Radovan Hauk. 

Velkou výzvou nejen pro řadu firem, ale také stát, bude personální řízení a změna přístupu k lidským zdrojům. Řada firem bude hledat alternativu ke zdražující se lidské práci v digitálních a automatizovaných řešeních. „V souvislosti s technologickými inovacemi, stárnutím populace a generační výměnou ve firmách budou muset firmy vytvořit podmínky a uvolnit více zdrojů pro upskilling a reskilling zaměstnanců,“ vyhlíží Radovan Hauk. Česká republika navíc oproti vyspělým zemím zaostává v dalším vzdělávání dospělých, v této oblasti patří k nejhorším v EU. „Statistická data jednoznačně potvrzují těsnou korelaci mezi dalším vzděláváním a ekonomickou výkonností země. Vzdělanostní úroveň je současně předpokladem a podmínkou budoucí vyšší produktivity tuzemských firem, udržením konkurenceschopnosti a ekonomického růstu ČR,“ dodává Hauk s tím, že v této souvislosti má významnou roli stát a jeho podpora této oblasti.
S ohledem na demografický vývoj ČR se dá očekávat nejen výrazné zvýšení poptávky po zahraničních pracovnících, ale také častější využívání flexibilnějších forem zaměstnávání jako jsou částečné úvazky či dohody (DPP, DPČ). „Do pracovních procesů tak bude moct být výrazně více zapojena dnes ekonomicky neaktivní  část populace, jako jsou senioři či osoby pečující o děti,” uzavírá Radovan Hauk.
 

[1] https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny