Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním této stránky souhlasíte s Ochranou osobních údajů.

Vládní investice do výzkumu a vývoje výrazně vzrostly, přesto je ČR za průměrem EU

Vládní investice do výzkumu a vývoje výrazně vzrostly, přesto je ČR za průměrem EU

Radim Darebník

Navzdory výraznému růstu v posledních letech dosahovala tato částka v České republice v roce 2020 128 eur na osobu a výrazně zaostávala pod průměrem EU. Podle odborníků poradenské skupiny Moore Czech Republic je zásadní trend financování výzkumu a vývoje alespoň udržet, protože jde o zásadní krok v transformaci na vyspělou ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou.

Celková částka alokovaná z vládních rozpočtů do výzkumu a vývoje v EU překonala v roce 2020 100 milionů eur.[1] Při srovnání s rokem 2010 jde o 22% růst. Nejnovější data Eurostatu[2] současně ukazují, že český vládní rozpočet do výzkumu a vývoje vzrostl za deset let o 42,7 eur na osobu. I přes 50% růst patří Česku 15. místo z 27 členských států EU. „Pokud chceme, aby se české hospodářství dokázalo transformovat v chytrou ekonomiku, jsou investice do výzkumu a vývoje naprosto klíčové, a je nutné trend z posledního desetiletí alespoň udržet,“ uvádí Karel Kučera, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Zvláště v období, kdy se ekonomika bude roky zotavovat ze zpomalení v důsledku pandemie covid-19, jde o efektivně investované prostředky. Vládní investice do výzkumu a vývoje navíc fungují jako stimul také pro soukromé investice tímto směrem.“


image_2021-11-15_220627.png
 
 









 





Pod průměrem také soukromé investice  
„Také v soukromých investicích do vývoje je Česká republika hluboce pod průměrem,“ upozorňuje Karel Kučera s tím, že podle Svazu průmyslu a dopravy ČR snížilo 1 600 členských podniků (tedy téměř 60 %) své rozpočty na vědu a výzkum. K navýšení rozpočtů se odhodlala pouhá čtvrtina. „Výrazný vliv na to má absence nástrojů, které by podniky k investicím motivovaly. Měl by být nastaven optimální mix daňových úlev, pomoc s financováním projektů a další formy podpory spolupráce,“ komentuje Kučera a dodává, že by bylo vhodné tímto směrem částečně pozměnit i Národní plán obnovy. Měl by podpořit investice a spolupráci soukromého sektoru s vysokými školami, ačkoli by část takových projektů měla prodlevu v realizaci.
 
Zvyšující se podíl na HDP
Mírně optimističtější je pohled na vývoj tuzemských investic do výzkumu a vývoje vůči HDP. Výrazný růst započal v roce 2010 z 1,33 % HDP, a i přes zpomalení v letech 2015 a 2016 se podíl v posledních letech přibližuje ke dvouprocentní hranici. Také v tomto srovnání však zaostáváme za evropským průměrem, který v roce 2019 dosáhl 2,2 %.[3]  „Výše investic je v jednotlivých zemích značně rozdílná. Nejvyšší podíl na HDP tvoří v severských zemích, Rakousku a Německu, naopak finance tímto směrem nejméně alokují vlády zemí jižní a východní Evropy,“ poukazuje Karel Kučera s tím, že v rámci zemí Visegrádské čtyřky je v investicích do výzkumu a vývoje České republika jasným lídrem.