Podle poradenské společnosti Moore Czech Republic byla hlavní příčinou nezvládnutá epidemiologická situace covid-19.
Z 37,8 % v posledním čtvrtletí 2020 na 44,1 % na konci března letošního roku vzrostlo zadlužení České republiky v poměru k HDP. V daném období svůj vládní dluh prohloubilo 23 z 27 členských zemí EU. Výraznější čtvrtletní růst vládního dluhu však zaznamenal pouze Kypr (6,5 p.b.). „V prvním čtvrtletí vrcholila v České republice pandemie covid-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu,“ uvádí Petr Kymlička, partner ve společnosti Moore Czech Republic.
Jednu z nejnižších sazeb má Slovensko
Navzdory složité době ovlivněné celosvětovou pandemií se některým členům EU dařilo veřejný dluh neprohlubovat. „Slovensko, které v prvním čtvrtletí taktéž čelilo nejsilnější vlně pandemie, udrželo svůj dluh z posledního čtvrtletí loňského roku na úrovni 60,3 % vůči HDP,“ komentuje Petr Kymlička s tím, že výdaje spojené s pandemií a pokles ekonomické výkonnosti z téhož důvodu nejsou v případě Česka jediné příčiny zvýšení dluhu. „Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Také nesmíme zapomínat, že nás v letošním roce čekají volby, v takovém období zpravidla nebývá pro snižování vládního dluhu prostor,“ dodává.
I přes nadprůměrný čtvrtletní růst patří České republika mezi země s nejnižším dluhem. „Pokud v následujících letech nedojde k systémové konsolidaci státního rozpočtu, s velkou pravděpodobností se budeme v žebříčku nejzadluženějších zemí posouvat směrem vzhůru,“ komentuje Petr Kymlička. Takový náznak přišel i s výsledky za první čtvrtletí letošního roku. Litva a Dánsko totiž podíl dluhu na HDP dokázaly snížit (o 1,5, potažmo 1,4 p.b.) a právě Dánsko vystřídalo ČR na pozici páté nejméně zadlužené země EU.
Zdroj: Eurostat