Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním této stránky souhlasíte s Ochranou osobních údajů.

Srovnání fiskálních opatření zemí Visegrádské čtyřky: V přepočtu na obyvatele vynaložila Česká republika v boji s covid-19 druhá nejvíce

Srovnání fiskálních opatření zemí Visegrádské čtyřky: V přepočtu na obyvatele vynaložila Česká republika v boji s covid-19 druhá nejvíce

Radim Darebník

Výrazná část pomoci plynula do ekonomiky jako podpora likvidity v podobě záruk a garancí, naopak v rámci nadlimitních opatření ČR uvolnila pouze sumu ve výši 5,4 % HDP. Méně ze zemí V4 jenom Slovensko, a to 4,4 % HDP. Vyplývá to ze srovnávací analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic, která vychází z dat Mezinárodního měnového fondu (MMF).*

Ze srovnání klíčových fiskálních opatření států Visegrádské čtyřky je zřejmé, že méně než Česká republika vynaložilo v přepočtu na jednoho obyvatele Polsko (25 577 korun) i Slovensko (20 062 korun). Celosvětově nejvíce vynaložily Spojené státy americké s přibližně 413 000 korunami, v rámci Evropské unie vydalo nejvíce Rakousko, a to 144 000 korun na jednoho obyvatele. „Fiskální opatření jednotlivých států měly dvě různé podoby. Šlo o nadlimitní opatření a podporu likvidity. Ve využívání nástrojů jako jsou záruky či garance byla Česká republika výrazně aktivnější než zbývající země Visegrádské čtyřky, tímto způsobem do ekonomiky putovaly finanční prostředky ve výši 15,4 % HDP, zatímco v Polsku, Maďarsku a Slovensku na úrovni 4 %,“ uvádí Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. U přímé podpory ekonomiky byly ve všech zemích V4 finance určeny hlavně na kompenzaci mezd pro zaměstnance a OSVČ v postižených odvětvích, nemocenské a ošetřovatelské dávky, podpora úhrady nájemného provozoven, kompenzace ušlého příjmu postižených podniků, odklady či prominutí daní a povinných odvodů.

Podpora jednotlivých sektorů

Většina financí nadlimitních opatření směřovala ve všech zemích V4 do nezdravotnických sektorů. „Nejvyšší podporu v této oblasti poskytlo Polsko ve výši 7,4 % HDP následované Maďarskem s 6,4 %. Česko a Slovensko vynaložily v nezdravotnických sektorech vůbec nejméně – 4,2 % HDP,“ upozorňuje Radovan Hauk s tím, že výdaje zahrnovaly podpory zaměstnanosti, příspěvky na péči rodičům, příspěvek na péči OSVČ, nájmy společností, programy na podporu sportu, kultury, turismu, transportu, restaurací, zemědělství a jiných uzavřených sektorů.

V sektoru zdravotnictví se pomoc týkala především nákupu zdravotnického materiálu, bonus pro pracovníky v sociálních službách, nemocnicích, hygienických stanicích a záchranářů, podpora péče o pacienty, spolufinancování rozvoje zdravotnické infrastruktury, telemedicínu, digitalizaci a dalších zdravotnických opatření. „Nejvyšší podporu poskytlo Maďarsko, a to 9 017 korun na jednoho obyvatele (2,8 % HDP). Česká republika tímto způsobem uvolnila 1,2 % HDP, tedy 5 628 korun na jednoho obyvatele,“ vysvětluje Radovan Hauk a na závěr dodává: „Pumpování veřejných peněz do národních ekonomik přineslo růst v rozmezí od 3,4 % (Česká republika) po 5,0 % (Maďarsko). Na svoji původní ekonomickou výkonnost by se však mělo dostat nejrychleji Slovensko spolu s Polskem, a to ještě v průběhu letošního roku. V případě České republiky, které vykázalo v roce 2020 meziroční pokles HDP o 4,6 %, se očekává návrat na původní předcovidovou výkonnost až v roce 2022.“

image_2021-07-19_162923.png*Oficiálně prezentovaná statistika Mezinárodního měnového fondu rámci mimořádných fiskálních opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 k17.březnu 2021