Zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob a konsolidační balíček přinesly malým a středním podnikům (SME) citelné zvýšení nákladů. Podle odborníků je proto zásadní zaměřit se na efektivní řízení cash flow, využití dostupných daňových úlev a nastavení procesů tak, aby byly v souladu s legislativou a zároveň umožnily optimalizaci. Vzhledem ke složitosti daňové úpravy však nestačí spoléhat na rady účetních, internetových „odborníků“ či AI – klíčová je konzultace s daňovým poradcem. V opačném případě se totiž může náprava chybného nastavení podnikům výrazně prodražit.
Rok 2025 přináší společnostem nejen vyšší daň z příjmů, ale i výzvu, jak efektivně řídit cash flow a zůstat konkurenceschopné. „Na přiznáních za zdaňovací období roku 2024 pozorujeme u našich klientů – malých a středních podniků – zvýšení výsledné daně o více než 10 %. Spolu s dalšími opatřeními konsolidačního balíčku, jako jsou úpravy odvodů či zdanění závislé činnosti, tato opatření růst podniků můžou brzdit,“ uvádí Jiří Kappel, Senior Tax Manager z Moore Accounting CZ.
Společnosti se tak snaží daně optimalizovat, velmi často se ale dopouštějí zásadní chyby tím, že spouštějí transakce nebo nastavují uspořádání bez komplexní konzultace s daňovým poradcem. „Vzhledem ke složitosti daňové úpravy a relativně cíleným kontrolám finanční správy se poplatníci nemohou spoléhat jen na rady účetních, online „odborníků“ nebo AI. Samotná náprava pak totiž může být daleko nákladnější a komplikovanější, nemluvě o sporech s finanční správou. Ta se v poslední době soustředí zejména na transakce se spojenými osobami, které musí probíhat za stejných podmínek, jaké by si sjednaly nezávislé subjekty. Kvalitní dokumentace, která obstojí při důkladně kontrole správce daně, je tak nezbytná,“ vysvětluje Jiří Kappel.
Tenká hranice mezi legitimním a nelegitimním jednáním
Daňové předpisy sice obsahují řadu příležitostí, jak poplatníkům ulevit. Optimalizace je ovšem legální pouze tehdy, odpovídá-li jednání poplatníků nejen textu, ale i účelu zákona. Co to znamená v praxi? Pokud je převažujícím cílem transakce pouze získání daňové výhody, může být označena jako zneužití daňového práva a správce daně výhodu odepře.
Správce daně obvykle rovněž ukládá i správní sankce a úroky z prodlení. Ačkoliv se tedy nejedná o přímé porušení zákona, jako je tomu u daňových úniků, resp. krácení daní, které mají trestněprávní důsledky, nelegitimní optimalizace se nevyplácí.
Přesun do zahraničí a holdingová uspořádání ne vždy dávají smysl
Nabízí se tak otázka, zda poplatníci začnou ve větší míře využívat holdingové struktury nebo přesouvat část operací do zahraničí. „Částečně k tomu dochází, nicméně v segmentu malých a středních podniků tento trend zatím nepozorujeme. Přesun do zahraničí je pro tuzemské skupiny spojen s vysokými transakčními náklady a daňovým rizikem. Nejde jen o změnu sídla, ale je třeba řešit skutečné místo vedení, zdanění při odchodu, vnitroskupinové restrukturalizace či stálé provozovny. Častěji vidíme přesun části aktivit do zahraničí u nadnárodních skupin, které tam již mají zázemí, i ony však musí zohlednit výše uvedené aspekty,“ vysvětluje Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
V poslední době se navíc finanční správa zaměřila také na holdingové struktury, které nemají kromě daňové výhodnosti jiné ekonomické opodstatnění, v čemž ji podpořily i správní soudy. „Holdingové struktury ovšem stále dávají smysl, zejména u komplexnějších skupin, pro ochranu majetku a plánování nástupnictví,“ dodává Marcela Hrdá.
Příležitosti pro rok 2026
Trh současně napjatě očekává, zda bude zrušeno omezení osvobození z prodejů cenných papírů a obchodních podílů na 40 milionů Kč, což by mohlo přinést významné oživení transakčního trhu.
Změny v daňové legislativě v posledních letech spíše oslabovaly konkurenceschopnost českých firem, a to nejen růstem daňové zátěže, ale i složitější administrativou. „Ve srovnání se středoevropskými zeměmi na tom však stále nejsme nejhůře – také naši sousedé čelí zvyšujícím se daním či složitějším pravidlům, což dokládá například slovenský konsolidační balíček nebo zavedení daně z finančních transakcí. Do budoucna je proto klíčové zaměřit se na výrazné zjednodušení daňového systému. Reformy by však měly vznikat transparentně, v dialogu s odbornou veřejností a s dostatečným časem na přípravu, nikoli formou narychlo přijatých pozměňovacích návrhů, které přinášejí nejistotu a komplikace,“ říká Jiří Kappel, Senior Tax Manager z Moore Accounting CZ.
Pro rok 2026 se společnosti mohou zaměřit také na strategie využívající plánované změny v oblasti zaměstnaneckých opčních plánů a zatraktivnění odpočtu na výzkum a vývoj. Tyto nástroje představují legitimní možnosti optimalizace, které mohou podpořit inovace i rozvoj firem. Zároveň však bude nutné počítat s možným posílením kontrol finanční správy, zejména pokud dojde po volbách ke změně vlády, a pečlivě sledovat naplnění všech podmínek těchto institutů. Výběr daní se stane s největší pravděpodobností prioritou, proto je třeba plánovat strategie obezřetně.
Čeština 
English (UK)